Jdi na obsah Jdi na menu
 


Chcete začít s létáním? Díl 1.

23. 8. 2006

Chcete začít s létáním?
Průvodce leteckým výcvikem (1)
18. 2. 2004- Marcela Fialková

Asi jste to zažili všichni. V krásném prosluněném dni uslyšíte nad hlavou zvuk motoru malého letadla a něco vás nutí podívat se nahoru. Vzpomenete si na své dětské sny a říkáte si: Ten se ale má... A proč byste vlastně i vy nemohli létat?

V dnešní době internetu sice není problém najít si všechny potřebné informace - přesto mi trvalo docela dlouho udělat si alespoň základní přehled v "létajícím světě". Proto taky popisuji svou cestu do vzduchu touto formou a doufám, že některým z vás pomůže.

Vzhledem k tomu, že jsem si nakonec po dlouhém zvažování všech možností zvolila létání na ultralehkých aerodynamicky řízených letadlech, budu se při svém popisu většinou věnovat tomuto typu výcviku. V jednom z následujících dílů seriálu se ale zmíním i o tom mále, co jsem zjistila o jiných druzích létání.

Ze všeho nejdřív se budete muset rozhodnout, co vlastně od létání chcete, po čem skutečně toužíte. Jestli vás přitahuje romantika tichého kroužení s kluzákem v termice, nebo zda se chcete naučit ovládat motorem poháněný stroj. Především mladší zájemci o létání možná budou zvažovat i profesní leteckou kariéru a tomu je třeba přizpůsobit i svou cestu k létání.

Protože je létání velmi drahou zábavou je také třeba zvážit, co si vlastně budete moci dovolit. Bylo by hloupé skočit na první nabídku letecké školy, která slibuje výcvik za nějakou konkrétní částku. Cena kursu se u většiny druhů létání odvíjí od nalétaných hodin, tedy od schopností žáka. Instruktor vás totiž ke zkouškám pustí až ve chvíli, kdy jste připraveni a k tomu potřebuje každý člověk jiný počet nalétaných hodin. Celkovou cenu kursu proto nelze předem ani vzdáleně odhadnout. Cena, kterou některé školy uvádějí, představuje částku, za kterou pořídíte minimální počet odlétaných hodin, které požaduje předpis. U ultralehkých letadel je to například 20 hodin, podle některých instruktorů však nejsou výjimkou lidé, kteří nejsou připraveni ke zkoušce ani po 50 hodinách a nemusí to být jen schopnostmi, ale třeba i časovými možnostmi. Učit se létat navíc budete celý život. Jak říká jeden z mých leteckých rádců: pilotní průkaz není nic jiného, než osvědčení, že jeho držitel je dál schopen se učit sám.

Uvědomte si proto, že pokud chcete skutečně létat, budete muset za létání také již celý svůj další život vynakládat relativně velké částky. Bylo by naivní myslet si, že si časem koupíte nějaké letadélko a pak budete létat jen za benzin. Kromě benzinu budete totiž muset pravděpodobně platit za hangárování, musíte hradit jako u auta povinné ručení, je dobré si letadlo i sebe havarijně a úrazově pojistit, něco stojí také poplatek za radiostanici atd. Navíc pokud si svého miláčka skutečně koupíte, je dost pravděpodobné, že ho budete až do zákonem omezené maximální vzletové hmotnosti a někdy i nad ni vylepšovat dalšími a dalšími přístroji a vymoženostmi. Pokud o koupi letadla neuvažujete, budete si ho pravděpodobně muset pronajímat...

Letecký výcvik je sice v mnohém možné srovnávat s autoškolou, v mnohém je ale zcela odlišný. U autoškoly, která trvá asi tři týdny je docela zbytečné uvažovat o kvalitách instruktora, protože za tři týdny vás stejně nikdo řídit auto pořádně nenaučí. V letecké škole však průměrný člověk stráví několik desítek hodin, a záleží na financích každého, kolik měsíců mu to nakonec bude trvat. Tři týdny to však nebudou. Takže instruktora je třeba vybírat skutečně pečlivě.

Je dobré předem zvážit také své časové možnosti, ale svým způsobem i schopnosti. Letecký výcvik je totiž skutečně náročnější, než autoškola. Nejde jen o to naučit se "řídit letadlo". K létání je třeba mít docela dobré znalosti z meteorologie, navigace, ale třeba i konstrukce letadel. To vše se ale samozřejmě dá naučit, trvá to však mnohem déle, než autoškola.

Pokračování: Cesty do vzduchu jsou různé (PLV 2)